Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Zajímavé místo v bývalém tankodromu
Šlovický vrch, tyčící se nad tratí spojující Plzeň se Železnou Rudou, byl v dobách minulých známý jako cvičiště vojáků z místní posádky, potažmo tankodromem těžké bojové techniky. Osobně jsem zažil a vím, co se v předchozí větě skrývá.
V současnosti je areál celého Šlovičáku veden jako přírodní památka. Díky vojákům byl prostor před Sametovou revolucí veřejnosti nepřístupný, pročež se tu zachovala celkem početná vzácná flóra i fauna. Kopec je částečně kultivovaný – osazovaný stromovým porostem, upravovanými cestami či účelným oplocením. Někdy od 2018 tu se spásáním pomáhá stádo exmoorských poníků, které jsme dnes, bohužel za ohradníky neviděli.
Cíl našeho výletu, poznamenaného nepřízní počasí, se nacházel ve výšce 431m nad mořem. Byla jím 8m vysoká kamenná vyhlídková mohyla. Tuny materiálu navezeného na toto místo vytvořily umělé návrší se dvěma patry a stylově vyzděným schodištěm. První stupeň je okružní, ze druhého patra je pak, za dobré viditelnosti, radost pohledět do širokého okolí.
Poblíž této turistické atrakce se nalézá zastřešené odpočinkové místo. Zdenení problém schovat se před deštěm či se svačinkou posilnit na další výšlap po zajímavostech českých.
Informace jsem čerpal z portálu Rádio vašeho kraje.
