Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Slavnostní události jsme se zúčastnili až po dlouhém přemlouvání, nelitovali jsme
V sobotu jsme se zúčastnili svatby Tomáše a Katky. Již měsíc před slavným datem mi Tomáš navrhl, abych mu šel fotit. Nejdříve jsem odmítl, za nějaký čas po dalších rozhovorech jsem mu účast fotoaparátu přislíbil.
Teď bych se s Vámi rád podělil o dění a pocity na dlouho připravované svatbě:
Brzké ráno. Všichni nervózní. Jen budoucí novomanželé byli v pohodě a se slovy:"Dnešek si musíme užít" podstupovali jednotlivé etapy dne.
Pozdější ráno. Česání, oblékání, malování, vítání hostů, navlékání podvazku. Jen Tomáš ještě v montérkách (tentokrát nesvařuje ani nebrousí) shání a vozí dřevo na pečení prasete.
Před polednem. Odjezd kolony do Nepomuka "zkratkou" kolem dožické hospody. Dožičtí si svatebčany doslova vychutnali a se ctí se ujali zátahu se vším, co k tomu patří.
Těsně před polednem. Nechybělo mnoho do 12 hodiny - hodiny obřadní. Po dožickém zátahu čekal kolonu zátah starosmolivecký pod kopcem Stračovec. Členové mysliveckého spolku každé projíždějící a "odbavené" auto provázeli opravdovou salvou z brokovnic. Velice nápadité, určitě potěšilo na "duši".
Opravdu pár minut do 12. hodiny. Konečně na nepomucké náměstí před radnici dojelo poslední auto z kolony - auto s nevěstou. Na dlouhé úpravy nebyl čas, detaily obřadu se řešily těsně před nástupem.
Hodina 12 - poledne. Vstupními dveřmi vchází před ceremoniáře a přítomné svatebčany Tomáš s Katkou, doprovázeni rodiči a svědky. Ve 12.07 zaznělo dvakrát ANO, prstýnky sklouzly na prsteníčky. 12.08 - první manželské políbení. Blahopřání, focení před radnicí, u kašny a nádavkem jsme udělali i několik snímků u svatých soch v Dožicích.
Brzské odpoledne. Hostina byla připravená na Myslivně ve Starém Smolivci. Bohatě prostřené stoly, jídla a pití co hrdlo ráčilo.
Odpoledne. Společný oběd, proslovy, krájení dortu, vydražení podvazku, první taneček, sóla a volenky. A teď pozor - na řadu přišel i svatební fotbálek! Opravdu se tu po louce proháněli svatebčané v oblecích a lakýrkách. Ne všichni, někteří s sebou měli civil, což pro ně byla obrovská výhoda.
Pozdní odpoledne. Za doprovodu velice příjemných a milých DJ (byli dva, mám kontakt) přišly na řadu skupinové tanečky a ochutnávání pečeného prasátka.
Večer. Celá akce vrcholila, dětí už spinkaly ve svých postýlkách a tak tanečky nabíraly na nápaditosti. Tančili snad všichni, včetně DJ.
Noc. Bohužel vše jednou končí a tak i svatebčané postupně odjížděli, popřípadě se nechávali odvážet ke svým domovům.
Pozdní noc. Co však čert nechtěl. Při cestě přes Dožice jsem zahlédl světélko v okně hospůdky U Simči. Slovo dalo slovo a netrvalo dlouho, než jsme se usadili ke stolu včetně novomanželů. Pěkně jsme si to tady protáhli. Vždyť na tuhle noc se bude vzpomínat celý život.
Poznámka. Jsem velice rád, že jsme se mohli této akce zúčastnit. Bylo nás jen málo, kteří jsme nepatřili do rodiny. Na chování ani při rozhovorech jsem to nepoznal. Můžu říct, že takovou pohodu a zábavu 4 generací na jednom místě, málokdy vidíte. Bez hádek, bez vyčítání, bez opileckých a bezduchých řečí. Pro mne to byl nádherný den a děkuji, že jsme mohli přispět svou "troškou do mlýna".
PS. Fotografií bylo mnoho. Tady publikuji jen malou část, neboť tento slavný den patřil jen novomanželům. A ti se jistě pochlubí se zážitky ústně, popřípadě přes síť, kde máme snad každý nějaký účet.
