Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
S muzikanty při fotografování na dvou místech v městě Klatovy
Pondělní odpoledne jsme měli domluveno s klatovskou kapelou LORD fotografování mimo koncertní pódium. Byť si takových nabídek vážím, vždy se cítím minimálně trošku nervózní ne z akce samotné, ale z očekávaného výsledku. Zprostředkování přišlo od manažerky Aleny Máji Vackové, která je rockové skupině oporou v plánování či organizování koncertních štací napříč krajem. Sraz byl daný na sedmnáctou hodinu, jejíž odbíjení na věžních hodinách jsme ctili oboustranně a po nezbytné kávě na uklidnění jsme kolektivně vyrazili vstříc událostem příštím.
Z místa schůzky jsme se motorizovaně přesunuli ke staré nemocnici, kde je z ulice Pod Vrškem vidět cestička protkaná schodišti ke kapličce na kopci zvaném Vršek. Koridor, lemovaný výjevy z Ježíšovy poslední cesty, se pro nás stal středobodem počínání a níže je několik snímků dokládajících pohodu a dobrou náladu.
Druhý díl pondělní anabáze se konal v kapelní zkušebně. Již při příchodu na mě dýchla rocková atmosféra umocněná jak rozestavěnými aparáty, tak vyvěšenou sbírkou kytar. Nádhera! Ale zpět k práci – tady jsme s muzikanty udělali pár skupinovek, poté profilovky jednotlivých členů a nechybí celá parta včetně manažerky Máji.
Asi by nebylo od věci představit jednotlivě celou skupinu, která se na hudebních mapách objevila v roce 1988. Je pravda, že si za dobu existence prošla mnoha změnami, přesto stále funguje a fanouškům má co nabídnout.
Jediný ze zakládajících členů LORDů je kytarista Petr Říha.
Basovou kytaru nejen hobluje, ale i skvěle ovládá Míra More.
Motor a neúnavný harcovník u bicích za zády muzikantů má jméno Antonín Kaše.
Zpěv a prodej autorské tvorby je v režii Zdeňka Nováka.
Druhá kytara je v kapele doménou Ládi More.
A jak jsem v úvodu zmínil, k LORDům nezpochybnitelně patří i manažerka Alena Mája Vacková. Ta při hudebních akcích sice moc vidět není, ale bez jejího tahání za nitky by se spousta věcí řešila podstatně složitěji.
Takové bylo pondělní odpoledne v Klatovech ve společnosti pohodových lidiček a dobrých muzikantů. Tímto děkuji za vstřícnost, trpělivost a hlavně důvěru, kterou ve mně vložili.
