Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Velice rozlehlé území jsme nedokázali celé projít
Putování od soutoku potoků nás vedlo západním směrem mezi říčkou Klabavou po levé straně a Přírodní památkou Rokycanská stráň po straně pravé. Název kopce vcelku přiléhavý – svah bychom asi jen těžko zdolávali. Klikatící se stezka nabízela odpočinek v podání několika laviček a společnost nám dělali početní pejskaři či pohybliví sportovci všech věkových kategorií. Po pěšině nebylo v plánu dojít až do úplného západního cípu, nýbrž jsme to před ulicí Litohlavskou otočili a začali šlapat do kopečka. Jako raritu bych označil celkem neuvěřitelné věci visící ve větvích stromků po bocích – šiška na drátě, napíchnutá plechovka či miminkovská botička zavázaná úhlednou kličkou.
