Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Po delší době jsme tu potkali dosti známých, se kterými jsme si užili zábavu do úplného konce
Tak jsme se opět sešli ve Čmelínech u našich známých - Zdeňka a Lucky. Neodmítli jsme pozvání na Kladrubeckou pouť. Na taneční zábavě, jak bývá v okolí zvykem, hrála kapela Minimax.
Budu se asi opakovat, ale na sále jsme byli klasicky jako první, kromě několika pořadatelů. První piva byla poněkud teplejší, asi se dopíjel sud, ale pak už to bylo v pořádku. Zprvu to vypadalo, že přijde zase málo lidí, ale naštěstí jsem se mýlil. Sál se zaplnil skoro celý! Tomu odpovídala i dobrá nálada a plný taneční parket. Tanečky, pivečko, pohoda, no a na závěr cesta domů. Už hodně dlouho nepamatuji takový "houf", jako z této zábavy. Potmě se to špatně počítá, ale nějakých 10, možná 12 lidí nás šlapalo teplou nocí ke svým domovům. Dobře došli i známí z Mohelnice, kteří to měli o poznání dále. Můžu říct, že jsem usnul jako "nemluvně".
Perlička. Hned na začátku jsme se museli propíjet teplým pivem. Možná druhý, maximálně třetí schod v osmischodovém žebříčku. Šenkýři to vyřešili po svém. K pivu nabídli led. Samozřejmě jsme toho využili. Pivo bylo teplé pořád stejně, akorát bylo o několik "voltů" slabší!