Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Mega akce pod hradem Loket
Nádherné prostředí zasazené pod loketský hrad, jehož dominanta za obrovskou stage byla nepřehlédnutelná. Spousta lavic v kaskádě dávala každému možnost být takřka u všeho, co se na pódiu dělo. Na akci jsem se dostal vyloženě náhodou, což znamená, že jsem neměl akreditaci a po několika letech nechal fotoaparát odpočívat v brašně. Pečlivá lustrace u vstupu mi dala za pravdu – s foťákem bych neprošel. Omluvte proto kvalitu snímků, s mobilem to prostě neumím!
Řada stánků s jídlem, pitím i něčím ostřejším lákala hosty k občerstvení, zvukovka pak fanoušky k zábranám. Měl jsem to štěstí, že jsem potkal pohodovou partu rockerů z Chodova, kteří mě na koncert nasměrovali a hlavně mi pomohli s odvozem do místa ubytování – jako místní měli daleko silnější slovo u pendlujícíh taxíků. Tímto jim ještě jednou děkuji a určitě se ještě někde potkáme.
Jako první se na scéně objevila kapela Panoptiko. Pro mne bylo vystoupení jedničkové! Dynamika muziky, střídání stylů a nástrojů, kostýmy či pohyb na prknech – zkrátka paráda.
Druhou předkapelou se stala rocková parta #Černá. Autorská tvorba střižená světovými hitovkami a komunikace s fans – povedený set.
Zakrytá stage dokázala zcela zaplnit prostor u zábran. Za hlasitých ovací při jejím odhalení zahrály Dymytry s Traktorem úvodní skladbu. Rohatí nad hlavami, potlesk na otevřené scéně a obrovské nadšení z kotle by se nechalo vážit na tuny. Poté vyjela na zteč kapela Dymytry. Známé songy namíchané s kousky z posledního alba Revolter (2019) nenechávali publikum v klidu, stejně tak, jako ohňové efekty rozjasňující přicházející šero.
Společné sólo bicmenů obou formací předznamenalo nástup Traktoru. To už pod stage nebylo k hnutí, všechny pohledy měly jeden cíl. Zpěvák Martin Kapek nikoho nešetřil a staré dobré věci byly doprovázené tisíci hlasivkami. Až mrazilo v zádech. Nádhera.
Závěrečný song dnešního Monster Meetingu byl opět ve společné režii Dymytry a Traktorů. Nebyl tu snad nikdo – jak na jevišti, tak pod ním, kdo by si mega mejdan neužíval do posledního akordu, posledního tónu. Sympatický dík hudebních aktérů početnému publiku za přízeň pak udělal definitivní tečku loketskému vydařenému představení.