Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Náhodou jsem se dostal k výstavě právě vytvořených pískových soch na břehu Otavy
V pátek, po práci, jsem se vypravil do města Písku, kde jsme v tento čas pracovali.
Cesta do historického centra mě vedla přes silniční most, lipovou alej, pod železničním mostem až ke kostelu Narození Panny Marie ze 13. století, který se vypíná ještě před Velkým náměstím. Zmíněné náměstí lemují zrekonstruované barokní domy, uprostřed pak stojí Mariánské sousoší z roku 1715 jako dík za to, že se Písku vyhnula morová vlna. Odsud mě turistický ukazatel nasměroval k nejstaršímu Českému kamennému mostu ze 13. století. Cestou jsem minul právě skončené představení s bublifuky. Za mostem, na břehu řeky Otavy, jsou postavené pískové sochy husitských historických osobností. Jan Zižka, Jan Hus, hejtman Matěj Louda z Chlumčan, husitská vozová hradba a znázornění táborských žen, které rozprostírají své šátky na mokřinách u Sudoměře.
Nutno zmínit Písecký hrad, na kterém přebýval ne jeden Český panovník. Pod hradbami, u písecké vodní elektrárny, jsem narazil ještě na jednu pískovou sochu znázorňující modlícího se mnicha se psem. Cestou jsem několikrát potkal skupinku studentů v dobových krojích, kteří rozdávali pozvánky na Muzejní noc s mistrem Janem Husem. A ještě jeden památník, který stojí nad Velkým náměstím s názvem Melegnanský pomník. Ten je věnovaný padlým v roce 1859.
Historická data jsem, jako vždy, čerpal z Wikipedie.