Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Slavnostní událost studentů SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara
Plzeňská Alfa se stala centrem dění studentů zmíněných škol právě tento pátek. Po několika letech studia, učení a zkoušení přišla chvíle pro společenskou událost - maturitní ples. K finiši před zkouškou z dospělosti tak přibyla zátěž v podobě nácviků předtančení a organizování samotného plesu. S odstupem času mohu říci, že vše dopadlo na jedničku a v současnosti již nezbývá nic "menšího", nežli studium zdárně dokončit. Držím palce!
Níže si dovolím v několika blocích přiblížit dění před a hlavně během slavnostního večera.
Ve středu jsem se byl prvně podívat na trénink předtančení přímo v budoucí plesové aréně – v plzeňské Alfě. Taneční kreace, kroky či pohyby se maturantům zvolna dostávaly do krve a bylo vidět, že je čeká ještě dlouhá cesta k cíli.
Na druhé návštěvě nácviku mě překvapil obrovský pokrok. Je pravda, že maturák již klepal na dveře, přesto klobouk dolů za odvedenou práci choreografky a dřinu studentů na parketě.
Zdobení sálu, česání, líčení a poslední instrukce před velkou událostí vyplňovaly studentům všechen čas. Na odpočinek nebylo ani pomyšlení – hodina H již brala za kliku.
Zvukaři a osvětlovači na svých místech, kulisa limuzíny před pódiem a maturanti nastoupení k závěrečné taneční zkoušce před oficiální částí. Již bez nápovědy proběhla generálka na výbornou. Ještě několik pokynů o nástupu ke stužkování a hosté mohli obsazovat volná místa u stolů.
Vše nachystané – tombola, občerstvení a skupina Václava Žákovce o sobě dala poprvé vědět několika skladbami. Hosté vyplňovali volná místa a šum na sále dával tušit, že maturitní ples co nevidět vypukne se vší parádou.
Desítky hodin při nácvicích byly zúročeny právě v těchto chvilkách. Předtančení s názvem Na červeném koberci slavilo úspěch a potlesk si maturanti po právu zasloužili.
Václav Žákovec s kapelou odpálil sérii písní, které dokázaly vytáhnout mnohé tanečníky na dosud nezaplněný parket. Ještě před závěrečnou skladbou hudebního bloku připravila pánská část maturantů červený koberec na určené místo a slavnostní akt byl těsně před zahájením.
Následující část večera asi nejvýstižněji popsal ve své písní Stužková slovenský Elán. Příchod po rozvinutém červeném koberci, stužkování a společné fotografie dominovaly slavnostním okamžikům maturantů, které se snad navždy uchovají v paměti všem zúčastněným.
Spoustu mincí různých hodnot začali maturanti uklízet hned po přípitku. Během těchto uvolněných minut si udělal asi každý z přítomných nějaký ten snímeček či selfíčko se svými přáteli a rodinou.
Hrdě vykračující páry okolo sálu před zraky hostů podtrhly slavnostní okamžiky večera. Následné sólo si pak užili jak studenti, tak samozřejmě rodiče.
Ani učitelé, v dnešním případě povětšinou učitelky, nebyly ochuzené o tanec se svými svěřenci, které v podstatě čtyři roky připravovaly ke zkouškám z dospělosti.
V programu nemohl chybět bod s poděkováním učitelskému sboru a hlavně třídní učitelce. Od mikrofonu tak zazněly slova díků za trpělivost a někdy i shovívavost ve studentském životě.
V tento čas již napětí viditelně opadlo a sál se začal plnit tanečníky ze všech stran.
Následující položka bohatého programu měla sportovní náboj. Dvojice parkourových aktérů předvedla až akrobatické prvky – salta, skoky a přeskoky ležících dobrovolníků. Vše bez újmy na zdraví a za hlasitého potlesku přihlížejících.
Opět chvilka oddechu. Někdo jí využil k občerstvení na neustále obsazeném baru, někdo si s chutí zatančil před osvětleným pódiem. Velkou pozornost s následným aplausem měla i sólová zpěvácká vsuvka jednoho z hostů maturitního plesu.
Lístky věcné tomboly jsme si měli možnost zakoupit již v úvodu večera a ihned po otevření jsme věděli, zdali si máme pro cenu dojít či jsme zakoupením pouze přispěli na chod dnešního plesu. Většina z nás nějakou drobnost vyhrála a na stolech se objevovaly malé upomínkové předměty. Hlavní cenou pak byl kávovar, o jehož budoucím majiteli se poctivě losovalo. Kuriózní situaci se dvěma shodnými výherními lístky moderátor vyřešil stříhnutím si – kámen, nůžky papír. V dnešním případě vyhrál papír a výherkyně si hlavní cenu hrdě odnesla ke svému stolu.
Zaplněný sál, taneční kreace a nálada dosahovaly vrcholu.
Snad každý maturák má své půlnoční překvapení. Dnešek nebyl výjimkou a my si tak užili tance maturantů v několika stylech s kostýmy, které daný žánr na první pohled charakterizovaly.
Pro dobrou náladu a zhodnocení snahy při nácvicích předvedli studenti ještě jednou celý blok úvodního předtančení. Tentokrát podstatně uvolněněji a namísto napjatých tváří rozdávali úsměvy na všechny strany.
Muzikanti na pódiu předváděli své umění, parket patřil tanečníkům a ze všech koutů byla slyšet hlasitá konverzace, dvěma slovy - pohodová atmosféra. Zábava v tom pravém slova smyslu končila po 1 z půlnoci, kdy Václav Žákovec oznámil poslední skladbu, se kterou se s hosty povedeného maturitního plesu SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara rozloučil.
