Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Po mnoha letech jsme se dočkali a kuchyni přestavěli k nepoznání
Ono se řekne, vyměníme linku, uděláme novou kuchyni. Můžu potvrdit, že to není žádná sranda. My jsme začali 27. 9. 2013 a skončili 20. 12. 2013, kdy jsem pověsil poslední obraz.
Je pravda, že stará kuchyně byla již v dost nedobrém stavu. Po mnoha letech jsme se konečně odhodlali a po objednání linky začaly stavební práce. Vyklízení ještě šlo. Něco vyhodit, něco odvézt, něco nechat. Co však bylo nejhorší - škrábání celé místnosti až na panel včetně stropu. Další hlučná a málo vyhledávaná práce byla řezání panelu pro elektriku. Kdo to dělal, ten ví, o čem píši.
17. listopadu se bourací práce konečně přehouply na práce stavební. Štukování docela šlo, Vašek mi hodně pomohl. Pak přišel na řadu obklad. Nikdy jsem to nikde neviděl, ale zkusili jsme obložit stěnu u okna a proti lince dlaždicemi s kamenem. Opět nám pomohl Vašek a to velice podstatně. Následovalo vybílení, jeden roh fialovou. Tu si prosadily holky.
9. prosince nám přivezli předčasného Ježíška. Začali montovat ráno a jeli bez oběda do 11 večer. Ještě druhý den pokračovali do 1 odpoledne. Neumím si představit, že bych to montoval sám. Výsledek se mi moc líbí, holkám také. První jídlo na desce byla volská oka, v troubě pak pečené kuřecí čtvrtky. Ňaminka. Samozřejmě přišly na řadu doplňky - jak do linky tak do interiéru. Garnýže, záclony, dveře a třešnička na dortu - obrazy. Tím bych přestavbu uzavřel, bylo toho dost.
No a veselé historky? Po objednávce linky odešel fotoaparát, při úklidu shořel vysavač, bruska si zahrála na dýmovnici. Ilonce dosloužil telefon a v obýváku vzal za své dekodér satelitního přijímání. Nádhera. No nepřidá Vám to na náladě?
A třešnička lapálií. Dělám díry pro práh. Chybí tři. Vrtám, tlačím. Záblesk, rána a tma. Provrtal jsem kabel v podlaze. Paráda.
Ale teď už vaříme, smažíme, jíme a hlavně je hotovo!!!