Jan Drobný – Vždy je cesta 17. 12. 2017

V neděli jsme se s Ilonkou zúčastnili velice zajímavé akce v military Clubu ACW Saloon Plzeň. Ve stylově zařízené restauraci z dob amerického Divokého západu tu proběhla autogramiáda a promítání k nové knize Jana Drobného „Vždy je cesta“. Její podtitul „Ztracený bílý muž a pochroumaný pes napříč kontinenty, cestopisný román na základě pravdivých skutečností“ zcela vystihuje podstatu knižního díla. Podobná událost pro nás byla premiérová, o to více jsem byl zvědavý, jak „to“ vše bude probíhat.
Oficiální start byl ohlášen na 15:00 a opravdu se v Saloonu objevila řada Honzových fanoušků a hlavně fanynek. Ti si přišli jak pro novou podepsanou knihu, tak si na vlastní uši poslechnout zážitky z nevšedního autorova putování po Peru a Thajsku s nemocným pitbulem Tekim. Zprvu jsem měl v plánu po večeři odejít, čeká na mne ještě mnoho práce z kulturně prožitého víkendu, ale Honza s přáteli dokázali vytvořit tak příjemnou a družnou atmosféru, že jsme si užili celé odpoledne a podstatnou část večera v jejich společnosti.
Nedílnou součástí Honzovi osobnosti jsou pejskové. Jelikož hlavní hrdina z uvedeného románu se na nás dívá, bohužel, ze psího nebe, přivedl si s sebou nové dva kamarády. Kdo mne zná, ví, že k psímu plemenu chovám veliký respekt a jen málokdy se k chlupáčům přiblížím na menší vzdálenost. Zde se životy lidí a němých tváří natolik prolnuly, že si člověk jejich přítomnost ani neuvědomoval a bral je jako plnohodnotné hosty této akce.
Závěr podpisovky patřil promítání fotografií a videí doplňující povídání o knize. Při poznámce „jdeme do sklepa na televizi“ jsem si představil několik schodů do suterénu. Hloubka a točité schodiště mne vyvedly z omylu. Sklep je mnoho metrů pod zemským povrchem a s troškou nadsázky ho lze popsat jako – bunkr, zbrojírna, nálevna či středověká krčma. Od každého něco, nechtěl bych tu uklízet a hlavně stírat prach z vystavených exponátů.
Večer byl završen douškem něčeho ostřejšího jako stvrzení hezkého pozdního odpoledne a příslibem dalšího plánovaného počinu Honzy Drobného. Tentokrát by se měla cestovatelská odyssea týkat jeho putování po Norsku směrem k polárnímu kruhu. Fanoušci cestopisných románů se mají určitě na co těšit. Za mne mohu jen Honzovi popřát šťastnou cestu a co nejméně komplikací při zdolávání pro mne nepřekonatelných překážek.