Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Místní bálovou specialitou je oblíbená dámská volenka
Letos již podruhé jsme byli pozvaní na bál do Mohelnice. V sobotu bylo slušné počasí a tak jsme ze Čmelínů, kde jsme spali, vyrazili pěkně po svých do sousední vesnice. Cesta utekla jako voda a za chviličku jsme zase jako jedni z prvních popíjeli pivečko v mohelnické hospůdce. Kapela Minimax rozjela po 20 hodině svůj repertoár. Je pravda, že to byl bál, tak zahráli více dechovek, ale hostům to samozřejmě nevadilo a sál byl skoro pořád plný. Losování bohaté tomboly proběhlo kolem půlnoci. Dokonce i nám se povedlo vyhrát několik menších cen.
Perlička. Přišla dámská volenka. Byl jsem vyzván známou. Tančili jsme, dotančili, sedli si. Až druhý den jsem se dozvěděl od své ženy, že tanečník měl partnerce koupit květinu na sále. Bohužel. Tímto se Vlastě omlouvám.
Hodiny ukrojily z půlnoci další díl, kapela končila. Na důkaz opravdového konce zatáhla i oponu. Pouze Cyrilovi se nám zželelo a ještě hodinku nám hrál na harmoniku.
Čas se naplnil, na sále zhasli, pivo přestalo téct. To byl čas k odchodu. Cesta domů by proběhla vcelku dobře, jen Lucce začalo bolet již dříve zraněné koleno. Ale i tak jsme došli. Pomaleji, zato pohromadě a uložili se do připravených postýlek. To byl závěr hezkého večera a noci.