Dovolená v kempu Křivonoska 8. – 12. 8. 2016

Letošní zaslouženou dovolenou jsme zahájili v neděli 7. 8. 2016 večer, telefonátem na recepci Jihočeského autokempu Křivonoska. „Ubytování v chatkách je možné, určitě přijeďte,“ byla odpověď na můj dotaz. Ráno jsme sbalili „pár hadříků“, zajeli pro gril a dřevo do Kadova, odkud nás vedla další cesta směr České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. Tam kdesi v lesích, u stejnojmenného rybníka, na nás čekal cíl.
Rád se s Vámi podělím o několik fotografií jak z místa samotného, tak hlavně z výletů po okolí. Může se stát, že zde naleznete skrytá zákoutí jihu naší republiky, která budou inspirací pro Váš případný výlet do těchto končin. Náš pobyt zkusím, pro přehlednost, tentokrát publikovat formou deníku.

Den 1.

ubytování, hlavní třída města Hluboká nad Vltavou, grilování naložených žebírek

Kemp jsme našli hned na podruhé. Obytné buňky jsou seřazené mírně šikmo k hlavní komunikaci dveřmi k plotu, což vyvolává větší pocit soukromí. Restaurace ve stylu 70. – 80. let nabízela občerstvení, u rybníka a malého bazénku dováděly děti. Čisté toalety a ve sprchách teplá voda po celý den bez nutnosti placení žetonů.
My se vybalili, dali kávu a vyrazili na výlet do Hluboké nad Vltavou. Celé náměstí je doslova obsypáno restauracemi, ulicemi projíždí vláček s turisty. Vše upravené, dominantou je tu poměrně mladý kostel z roku 1844 zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Cestou zpět jsme nakoupili, aby si lednička „nepřipadala“ tak prázdná. K večeři jsme ugrilovali naložená žebírka. Bohužel měli poslední dva kousky, tak jsme je nastavili vuřtíky.

Den 2.

vesnička Holašovice, ZOO Ohrada u Hluboké nad Vltavou, pečené kuřecí čtvrtky na roštu

Po snídani, doslova v trávě, jsme si vyjeli navštívit obec Holašovice, od roku 1998 zapsané v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Náves doslova jak vymalovaná, před každým domem stará vodní dřevěná pumpa, udržované prostranství osázené lipami, u rybníčka vodník a zajímavá májka ve tvaru Y. Jen ten obchod uprostřed zelené plochy mi do celkového pohledu moc nezapadl.
Nedaleko centra se nachází Holašovické Stonehenge. V podstatě jsou to kameny vždy sestavené do kruhu. Průvodkyně a terapeutka v jedné osobě zde využívá magickou sílu kruhu a její energii se snaží přenést na zaplativší návštěvníky. My jsme byli nabití poměrně dost a tak jsme s díky odmítli. Jen tak jsme procházeli, pozorovali, poseděli.
Cíl cesty z Holašovic se nacházel poblíž Hluboké nad Vltavou u Munického rybníka, kde jsou prostory vyhrazené místní ZOO s názvem Ohrada. Zvířátek tu byla spousta a návštěvníků, navzdory nepříznivému počasí, také spousta. Nemohl jsem nevyfotografovat zde usídlené lesní mravence i s popiskem, u výběhu tygra jsem si pěknou chvilku počkal na jeho zívnutí, po lávce u břehu jmenovaného rybníka si můžete prohlédnout exotické ptactvo.
To už se hlásil žaludek o něco k jídlu a my u obytné buňky v kempu začali připravovat kuřecí čtvrtky, které Ilonka nejprve ovařila. Já je pak začal péct a jako třešnička na dortu byly ozdobeny smaženou zeleninou.

Den 3.

město Týn nad Vltavou, příjezd Martiny a Jindřicha, grilovaná vepřová kolena

Po lehké snídani a za ne příliš teplého počasí jsme vyjeli do Týna nad Vltavou. Náměstí a přilehlé kouty jsem prošel s fotoaparátem na krku, abych zachytil celkem upravené náměstí, jehož dolní části vévodí chrám sv. Jakuba z II. poloviny 13. století. Naplánovanou návštěvu města Tábor jsme odsunuli, neboť se ozvala Martina, že za námi přijedou do chatky.
Cestou jsme koupili největší koleno v řeznictví. Při pohledu na vykoštěné maso Martina prohlásila: „Tohle přeci k večeři nestačí!“ Měla pravdu a tak s Jindřichem dojeli ještě pro nášup. I na grilu se dvě kolínka vyjímala lépe, nežli jedno jediné.

Den 4.

zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Kratochvíle, vepřový špíz s houbami

Kávička, snídaně a hurá na poslední výlet. Tentokrát na věhlasný zámek Hluboká nad Vltavou, kam jsme se nechali z parkoviště odvézt turistickým vláčkem. Kulturní památka je opravdu turistickým centrem, je tu slyšet jazyky z celé Evropy. Prošli jsme si upravované zahrady a po strmých schodech vyšlapali na ochoz věže, odkud byl hezký výhled do okolí z ptačí perspektivy. Návštěvu interiérů jsme vynechali, stály se tu poměrně dlouhé fronty.
Další cesta nás zavedla na, opět známý a vyhledávaný, zámek Kratochvíli. Oproti Hluboké tu nebylo tak rušno, přesto se po zahradách procházelo dosti zvídavých hostů. Na snímcích je vidět, že restaurování obvodových zdí je stále aktuální, zajímavý byl ve 3 D namalovaný zadní vchod do budovy.
A opět téma večeře. Při návratu na ubykaci jsme koupili kousek masa a ingredience na špíz. Dokonce jsme našli i několik jedlých hub. S tímto „materiálem“ jsem začal připravovat špíz dle receptu Milana Veselého. O tom, že se jídlo podařilo, svědčí doslova a do písmene chlebem vytřený pekáč.

Den 5.

balení a odjezd

Poslední ráno, poslední ranní káva v autokempu Křivonoska. Sbalit, trošku poklidit, nanosit věci do auta a vyrazit k domovu – tak probíhalo naše „místní“ poslední dopoledne.
Hezká dovolená v příjemném a klidném prostředí pro nenáročné hosty - takhle nějak bych charakterizoval místo našeho letošního dovolenkového pobytu.