Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Dny volna, klidu a pohody na Nepomucku
Od středy do středy jsme strávili krásnou dovolenou v chatě na Novém rybníce. Pobyt jsem objednal 4 dny před odjezdem. Tentokrát nebyla malá chatka volná, dostali jsme tedy velkou za cenu malé. Dvě ložnice, obýváček, lednice stůl a židle, "zápraží" pod střechou. Paráda. Je sice pravda, že nám téměř polovinu týdne propršelo, ale vyloženě nám to nevadilo. Střecha nepropouštěla a ani se citelně neochladilo. No, a když bylo večer "ziměji", udělali jsme si ohýnek v grilu, který parádně hřál.
Opečené vuřty, klobásky, to byl jen úvod prvního dne, aby si na nás sousedi pomalu zvykali. Později už dým nevnímali, při muchlání novin na podpal však pokaždé zbystřili, co se bude péct. Postupně jsme vyzkoušeli špízy, plátky vepřového přírodně i v alobalu, kuřecí čtvrtky, játříčka na roštu, nezalekli jsme se naloženého králíka. Sem tam jsme opekli plátky chleba jen tak na sucho, k chuti přišla čínská polévka a v ledničce se dokonce objevil jogurt! Nebojte, týden tam vydržel a Ilonka si ho snědla až doma. Zlatý hřeb grilování zůstal až na poslední den. Vykostil jsem kolínko, Ilonka ho naložila a večer se píchlo na jehlu. To Vám byla nádhera. Křehoučké, šťavnaté, voňavé ... . Na posledních fotkách je vidět grilování sousedů, kterým jsme půjčili nářadí. Byla to parta kluků na alko - dovolené a při přípravě večeře jim občas kuřecí čtvrtky chytly plamenem. Výsledek opékání si však všichni pochvalovali, kromě kostí nezbylo nic.
Dostali jsme se i na tradiční zpívanou - ve čtvrtek tu hraje kapela Mambo Duo z Neuraz. Velice příjemné bylo přivítání od zpěvaček. Rok jsme se neviděli, ale poznaly nás už mezi dveřmi. Při vystoupení se ke kapela přidal i jeden rekreant, který tak ještě více oživil čtvrteční večer. Cestou z tanečků, na louce pro stany, jsem zahlédl nějaké zvířátko. "Podívej, kocour," povídám Ilonce. Když jsme přišli blíže, z kocoura se vyklubala urostlá nutrie. Náhodou jsem měl s sebou fotoaparát a vy si ji můžete prohlédnout v různých pozicích.
Dovolená utekla jako voda a my zjistili, že jsme se ani nedostali k rybníku na koupání. Prostě nebyl čas. Ráno koupit čerstvé rohlíčky ke snídani, pak dojet do Normy pro čerstvé masíčko. Přijedeme a to už je třeba zatopit a opéci si naložený oběd ze včerejška. No a po obědě připravit něco na rošt, abychom neseděli večer u ohně jen tak.
Jak říkám, nebyl čas ani na výlet. Ale jestli budeme i příští rok živí a zdraví, rádi se do těchto končin vrátíme a třeba se na výlet dostaneme.