Luděk Blovský
fotím, píšu, žiju
Od roku 2000 má lokalita statut významného krajinného prvku
Následující zastávka byla od nás vzdušnou čarou nedaleko, avšak v reálu to představovalo přejít rozbahněné pole. Všichni tři jsme to přežili ve zdraví – pouze obuv a pacičky našeho čtyřnohého průvodce jsme čistili ještě dlouho po příjezdu domů.
Budova bývalé Radčické cihelny, dříve zvané Račické, byla postavena 1905. Později prošla rozšiřováním až do 1923, kdy se tu cihly vyráběly strojově za pomoci lokomobily. Svou historii přestala psát v období druhé světové války – od té doby chátrala a postupně pustla včetně ubourávání jednotlivých částí. Jako poslední vydržel komín, který šel k zemi 1969 bez vědomí tehdejších majitelů.
V současnosti je areál rozpoznatelný pouze hranicemi vytvořených bujnou vegetací a z čela dřevěnou závorou včetně informační tabule, odkud jsem čerpal materiál. Zbyl tu jen symbolický zděný sloupek, na kterém je dodnes k přečtení nápis „Radčice“.
V okolí se vyskytovalo několik laviček nabízejících odpočinek, na jejichž opěradlech se nádherně vyjímal nápis „Čtvrtečkové“. Jak už jsem dříve uvedl, jedná se o hospodský spolek pracovitých důchodců, kteří se starají o místní turistické zastávky. Nechyběly tu samozřejmě panoramata Plzně, která odsud není nijak moc vzdálená.
Zdroj: Informační tabule na místě
