V sobotu jsme navštívili velký festival dobrého jídla a pití na plzeňském výstavišti u OC Plazza. Kdo se nebojí kulinářských experimentů a nenosí v sobě předsudky na některé druhy pokrmů, ten si sobotní den doslova užil „do sytosti“. Krásný sluneční den, dobrá nálada, stánek s kulinářskými dobrotami vedle stánku, čtyři pódia se známými či méně známými kuchaři a moderátory, davy lidí.
První okruh jsme si prošli jen tak na okouknutí, kde se co vaří, kde je co k nakouknutí. Zastavili jsme se u předváděčky Zdeňka Pohlreicha, který svými výroky vyvolával na řadě tváří pobavené úsměvy.
Po „zahřívacím“ kole přišlo na řadu kolo ochutnávací. Rád se pochlubím, jaké delikatesy měly tu čest a skončily v našich žaludcích. Jako první jsme ochutnali krůtí prso s grilovanou lanýžovou polevou, následoval gravad lax - česky marinovaný losos, hovězí líčka s medovou omáčkou (velice chutné), tataráček z lososa. Nemohli jsme nezajít k pultu zastupující restauraci s názvem „Zajíc na pivu“. Prý mají licenci od prodejny Makro na zajíce z Francie a jejich přípravu v pohostinství. Nevím, takhle nějak mi to při rozhovoru říkal zástupce majitele. Zde jsme ochutnali zaječí roládu se zeleninou a už jsme směřovali k dalšímu cíli dnešního dne – stánkům s hmyzími pochoutkami.
Jako vždy, před pulty s tímto produktem se to hemžilo zvědavci a fotografy. Mohu říci, že štíra macerovaného v rumu ani sklípkana růžového na mladém salátku jsme si nedali. Hlad nás sice netrápil, ale moučným červům na chili zelenině macerovaných v rumu jsme neodolali a jako zákusek u nás vyhrál limetkový cheesecake se sarančaty. Je sice pravda, že se pražená sarančata drolila, na talířích po nás však žádné nedojedené sousto nezbylo. Jelikož s námi byla letos Martina poprvé, neodpustili jsme si na závěr ochutnat šneky připravené na burgunský způsob s tosty z bílého pečiva. Škoda, že tuto pochoutku nepodávali, tak jako v minulých letech, s ulitou. Jídlo by tím získalo nádherný třetí rozměr. Na závěr gurmánských hodů jsme se schladili točenou zmrzlinou s ovocem, mimochodem velice chutnou.
A teď několik chuťovek, kolem kterých jsme jen prošli. Patřily k nim husí játra na několik způsobů, nenašli jsme stánek se „suši“, odolali jsme nabídkám prodavačů Dominikánského rumu, ani krevety neskončily na našem talíři. O medvědí kýtě Ilonka prohlásila, že medvědí maso nejí, na kousky krajty a steaky z krokodýla se stála poměrně dlouhá fronta.
Z celé výstavy, ochutnávek a vystoupení mám velice dobrý pocit. Jsem rád, že jsme se na plzeňské výstaviště byli podívat, ba co na víc, i něco ochutnat.
